TAGY výstava, kavárna, Schneider, obrazy
V Kavárně Lucerna bude od 17. března do 6. dubna 2016 volně k nahlédnutí 20 vybraných replik obrazů Jana Schneidera, známého českého textaře, básníka, novináře a v neposlední řadě malíře.
Vernisáž se koná 29. března 2016 v 16:00 h a bude spojená s křestem 3 CD: Jan Schneider a kamarádi – Musím dál zpívat. Hudební doprovod Václav a Jan Neckářovi.
V Lucerně bude vystaven soubor obrazů z katalánského pobřeží Costa Dorada, kde měl Jan Schneider letní byt v ulici del Faro (u majáku) na Cap Salou, v provincii Terragona. Odtud si občas odskočil malovat také na Kanárské ostrovy.
Většina obrazů Jana Schneidera se stala součástí soukromých sbírek, neboť své práce rozdával přátelům v Bavorsku, Katalánsku a ve Švýcarsku. Je tak obtížné obrazy dohledat a uceleně vystavit. Lucerna je tak vzácnou příležitostí vidět část obrazů Jana Schneidera v jednom prostoru.
Jan Schneider se narodil 30. března 1934 v Písku. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a aktivně se věnoval ochotnickému divadlu. Tato vášeň ho provázela celý život. Spolupracoval s divadly Semafor, Paravan, Na Zábradlí a Rokokem. V 60. letech působil v Československém rozhlase. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy emigroval do Německa. Působil v redakci Rádia Svobodná Evropa, kde uváděl hudební pořad Afternoon Music. Mezi jeho nejbližší kamarády patřil Karel Kryl, s nímž ho pojilo mnohaleté přátelství. Z jejich veršované korespondence se toho bohužel moc nedochovalo.
V roce 1967 napsal první český muzikál Gentlemani, hudbu složil Bohuslav Ondráček. Velmi úspěšné byly texty Jana Schneidera pro Václava Neckáře, Martu Kubišovou, Evu Pilarovou, ale i Helenu Vondráčkovou a Waldemara Matušku. Mezi nejznámější hity patří:
Ó baby, baby – Marta Kubišová, Helena Vondráčková (1966)
Requiem – Eva Pilarová (1967, vítězná píseň Bratislavské lyry 1967)
Don diri don – Waldemar Matuška (1968)
Soud – Václav Neckář (1969)
Magdaléne – Marta Kubišová (1969)
Po návratu do vlasti žil Jan Schneider v Třeboni. Se svými kamarády Bohuslava Ondráčka, Jarka Jakoubka, Angelo Michajlova. Do kumštýřského nebe odešel za svými kamarády Bohuslavem Ondráčkou, Jarkem Jakoubkem, Angelo Michajlovem 1. prosince 2014. Je pohřben na břevnovském hřbitově u Sv.Markéty blízko Karla Kryla, Ivana Diviše, Karla Moudrého a dalších spřízněných duší.
V květinách hledal jsem pravdomluvnost vůní
Směr dešťů které slunce vychýlí
Zdědil jsem smutek lesa od plavuní
a v duši varhany zazněly na chvíli...
Z toho se ovšem nestřílí
Zvuk nedohoní slovo ani hlásku
Nečekám polibek ba ani světa lásku
Odletím na bělásku
leknínu přímo do okvětí
Pak padnu trávě do zelených vlasů
podoben padlé létavici
Zas budu jako tulák v nohavici
hledat kde končím a kde začínám
Možná že moje srdce najdou děti
Zvoneček trochu k pláči
a trochu pro legraci
Možná že si s ním dají práci
Spraví mé srdce v dětské transplantaci
a darují je květinám
