ZEMĚ Česká republika, Japonsko
ROK 2025
ŽÁNR Divadlo
KATEGORIE Divadlo
Divadlo kjógen je bezprostředním plodem partnerství měst Prahy a Kjóta navázaným v roce 1996. Divadlo vzniklo z podnětu českého dramatika, režiséra a mima Huberta Krejčího, předního představitele kjótské tradiční školy Ókura a nositele japonského nejvyššího kulturního ocenění „Žijící národní poklad“ mistra Šigejamy Šimeho, a japanologa Ondřeje Hýbla. DK je naprosto unikátním divadelním seskupením, které vychází z dlouhodobé vzájemné spolupráce mezi českými a japonskými divadelníky a žánru kjógen se na profesionální úrovni věnuje za hranicemi Japonska. V češtině má soubor na repertoáru již přes 20 her, v roce 2016 získal za přesnost převodu žánru mimo Japonsko velice prestižní ocenění Saikašó udělované divadelním instituem Nogami Noh Theatre Institute při tokijské univerzitě Hósei a od roku 2023 je pak příběh DK prezentován i v učebnicích po celém Japonsku. Inabadó (Chrám Inaba) Ztrápený a poněkud zakřiknutý muž se konečně odhodlá a své manželce, která pije a o domácnost se příliš nestará, pošle rozvodový list. Navíc se vydá do chrámu Inaba na páté ulici poprosit o novou ženu. A právě tady kjógen začíná. Žena si to však nedá líbit, přeruší návštěvu rodičů a vydá se rovněž do chrámu vzít věc do vlastních rukou… Než však podřimujícího manžela vzteky málem rozsápe, dostane nápad. Hlasem ctihodného bódhisatvy mu našeptá, že v přízemí u páté brány najde nebesy mu přisouzenou novou ženu. Sotva se manžel probudí vydá se ihned k páté bráně a skutečně najde osamoceně vyhlížející ženu pod závojem “kazuki”, které není vidět do tváře. Ovšem divák ihned vytuší, kdo že je pod závojem… Po sérii stydlivých otázek, jež musí štěstím zaskočený muž položit dokonce na několikrát, si nebesy předurčenou ženu odvádí domů kde nabízí skromný přípitek novomanželů. Jak to dopadne když po několika poctivě naplněných miskách sake dojde na odložení závoje a “staronoví manželé” si konečně pohlédnou do tváře. Busu (Lahodný jed) Klasický kjógen, o němž se nám dochovaly první zprávy z 12. století. Pán se musí vzdálit z domu, aby zařídil velmi důležitou záležitost. Přikáže svým sluhům dohlížet na dům a zejména na jeho drahocennost – soudek busu (ve skutečnosti lahodný cukr), který pán v obavě, že bude sluhy v jeho nepřítomnosti spořádán, vydává za prudký jed. Pán odchází a všeteční sluhové začnou okamžitě kontemplovat nad povahou soudku s jedem. Po počátečních obavách překonávají ostych a rozhodnou se na busu podívat zblízka… Nagai Sačiko je aktivní učitelka nihon bujó s možnostmi lekcí pro děti i dospělé na všech úrovních a také vyučuje dovednosti oblékání kimon v Düsseldorfu a Frankfurtu, kde v současné době žije a vystupuje. Po absolvování Nihon University College of Art v Tokiu se stala profesionální tanečnicí Nihon bujó. Kromě klasické a tradiční interpretace klade Sačiko důraz také na moderní interpretaci svého tance a inovativní integraci se západní hudbou a kulturou. Vystupuje po celé Evropě na japonských festivalech ve městech jako Vatikán, Londýn, Amsterdam, Paříž, Berlín. Tanec nihon bujó představuje klasické japonské umění, vyvinul z dřívějších tanečních tradic jako jsou mai a odori a rozvíjel se v ranném období Edo i prostřednictvím tanců divadla kabuki. Specifická gesta, pohyby vějíře i samotný kostým napomáhají vyprávět příběhy písní, které doprovází.
